Svet očami otvorenými

21. března 2012 v 11:06 | Sherylin Lee |  Zmeníme svet
Čas beží, akoby mu platili. Ktovie, či nepodľahol korupcii? Ste citliví na zmeny vo svojom okolí, v ovzduší? Mne sa niekedy zdá, že som paranoidná a veľa si toho nahováram. Ale nech je, ako chce, dnes som pre vás pripravila niečo, čo sa mi protiví viac, ako ľudská ľahostajnosť.



Neviem, či som to už niekde spomínala, ale študujem masmédiá a po roku a pol štúdia som sa rozhodla, že dokončím bakalára a s touto sférou nechcem mať nič spoločného. Cenzúra je v podstate zakázaná a predsa sa robí. Hm, no hej, veľa toho je zakázaného a veľa sa porušuje. Nič nové pod hviezdnou a rozjasnenou oblohou.

Dnes sa nebudem zaoberať tým, čo povedal Noam Chomsky na otázku, ako korporácie ovládajú média: "Oni ich neovládajú, jednoducho ich vlastnia." A tu mi už kypí žlč, takže idem ďalej, aby som nevybuchla. Toto je totiž strašne rozsiahla téma a proste nemá cenu ju načať, ak sa do nej nezahĺbim. Spomenula som to iba preto, aby ste vedeli, čo ma k tejto téme viedlo.

Som znechutená. Skutočne. Už dlhší čas to v sebe dusím, ale keď pozorujem svoje okolie, tak sa pýtam: "Kde sú tie časy, keď rodičia sa hrali so svojimi deťmi? Kde sú tie časy, keď im miesto hračiek venovali svoj čas, pekné slovo, keď im hovorili rozprávku na dobrú noc?

Prečo neznášam médiá? No najmä pre toto. Tých dôvodov okrem tohto jedného je milión. Viete, kde všade médiá sú? Všade: internet, televízia, rozhlas, knihy, telefonovanie... Všetko, čo s vami nejakou formou komunikuje. Všetko, čo sa snaží ovládať našu myseľ a odvrátiť našu pozornosť.
Uvediem extrémy, ktoré sú na dennom poriadku.

Ako to vidím ja? Ľudia sa kedysi navštevovali, mali osobný kontakt. Teraz si vypisujú cez skype, icq, zabíjajú svoj čas na sociálnych sieťach, i keď ich najlepší priateľ sa nachádza hneď vo vedľajšom byte! No povedzte, nie je to tak?! Dokonca ja som na vlastnej koži zažila to, ako sme si na informatike písali v tej istej miestnosti a sedeli sme vedľa seba.

Ľudia si platia drahé paušály, aby mohli zavolať svojej kamarátke, mame, ktorá býva v tom istom meste. Čiže zarábajú, aby si mohli kúpiť drahý paušál, prehnane drahý telefón, ktorý má také funkcie, aké nikdy nevyužijú. Chcete fotiť? Kúpte si fotoaparát. Mobil po dvoch rokoch odložíte do zásuvky, pretože bude "prepoužívaný". Chcete počúvať hudbu, teraz sa už dajú kúpiť lacné mp3. Ale jasné, je ľahšie nonstop počúvať hudbu. Je príjemná a pri nej človek nemusí rozmýšľať. Robíme všetko preto, aby nám čas, kedy by sme mohli hĺbať, zabili.

Už nechodíme pešo. Platíme si taxíky (a nielen vtedy, keď máme nespočetne veľa nákupu a niekde nestíhame prísť na čas).

Keď sme prepracovaní, tak si kupujeme lieky. Čiže zarábame na úkor nášho zdravia, aby sme potom mohli napchávať vrecká farmaceutickým spoločnostiam, ktoré nás v skutočnosti vôbec nevyliečia! Áno, je to tak. Lieky strácajú časom účinnosť. Okrem chorých buniek zabíjajú aj tie zdravé a v podstate chorobu iba utláčajú, ale dôvod tej choroby nikdy nevyliečia.

Viem, že od médií som zašla ďaleko, ale asi ani nemáte predstavu ako to veľmi súvisí.

Reklamy, škeria sa na nás idoly dvadsiateho prvého storočia. Chceme byť ako oni. Keď už nič, tak sa aspoň obliecť do značkových handier a keď ani to, tak aspoň do tých čínskych. Akurát netušíme, že tie sú vyrábané z PET (umelohmotné fľaše), ale čo oči nevidia, to srdce nebolí. Máme alergie, choroby, ktoré donedávna neexistovali. Každé neviem koľké decko má astmu, trpí nejakými blbosťami! Naši predkovia chodili v zime bosí a ešte niektorí dodnes žijú (keď ich neprešlo auto alebo si neprefajčili pľúca, neupracovali sa na smrť v nejakej bani). Viete koľko ľudí trpí na rakovinu, umiera na ňu? Enormne veľa!

Viete, že existujú čisté zdroje energie? Že boli vymyslené auta na vodu a iné zdroje? Žiaľ to by nevynášalo spoločnostiam peniaze, pretože ako zabrániť oblakom, aby z nich pršalo a ľuďom, ktorým dali slobodu, aby povystrkovali vonku nejaké vedrá a prefiltrovali si ju sami? Upss, nemusia ani filtrovať. Hrôza.

Ľudia, ktorí tieto auta vymysleli, zrazu popierali ich existenciu! Auta boli z trhu stiahnuté a ľudia o ničom nevedeli. Ako hovorím, čo očká nevidia, to srdiečko nepiští.

Ale k veci. Vrátim sa k práci.

Matka dôjde domov, miesto toho, aby sa venovala svojmu dieťaťu, unavená si sadne pred telku a keďže v tej debilnej bedni, ide debilná telenovela, tak nakričí na svoje decko, nech padá do vlastnej izby. Vo vlastnej izbičke si dieťa 21. storočia zapne počítač, popritom si pustí hudbu a zapne rozprávku v telke, kde stíši zvuk . Preháňam? Verte alebo nie, ale deje sa to.

A po kom to drzé decko je? Spytuje sa matka.

Po kom, asi ty krava, keď sa mu nevenuješ?! No prečo má to decko päťku? Len si na neho pokrič, raz ti to určite vráti a ty budeš obviňovať svokrovcov za blbé gény. Ty však nikdy nebudeš na vine. Ty, tvoje priority, tvoj prehnane drahý paušál, handry z butiku za nehorázne prachy za prácu upratovačky alebo manažérky. Ako upratovačka si ich mala menej. Tak si vyštudovala, aby si bola niekým aspoň v očiach druhých. Veď sama vieš, že titul nič nerieši.

Deje sa to.

Ja sa pýtam, potrebujeme tie produkty, ktorými sa dnešný trh hemží? Naozaj ich potrebujeme?
Miesto rozhovoru telenovelu, miesto lásky plazmový televízor?

A ako to robím ja? Nech mi hovorí, kto chce, čo chce, ale mám čo robiť. Mám akurát internet, aj to len preto, že diaľkovo študujem a svoju tvorbu uverejňujem na internete. Najradšej sa so svojimi priateľmi stretávam naživo. V lete rada sedím vonku na námestí a sledujem ako slnko pripeká na asfalt. Zoberiem si bicykel namiesto taxíka a idem šliapať do kopca, nadýchať sa čerstvého vzduchu. Ako malá som si robila čaj z natrhanej trávy. Možno ho obšťal nejaký psík, ale žiadnu alergiu nemám.

Televízor nemám. Väčšinou som však taká zaneprázdnená, že netuším, či by som vôbec naň ho mala čas. Seriály si viem pozrieť online bez siahodlhých reklám medzi nimi. Nemám žiadny paušál, platím len toľko koľko prevolám. Mám mobil, ktorý mi slúži na volanie, ale mám prirodzenú apatiu voči vyvolávaniu.

Snažím sa byť vzorom pre svoje okolie, keď už nie pre nich, aspoň pre svoju blízku rodinu: sestru, mamu.

Veľa vecí nerobím správne. Som pod stálym tlakom, ale poznám svoje priority a nezahadzujem sa iba frázami. Toto je môj svet. Môj pohľad. Viem, že každý nemôže byť ako ja. Ani si to neželám, ibaže niektoré veci ma viac mrzia, ako tých, ktorí ich spôsobujú. Tí, ktorí nemajú čas vnímať svet vôkol seba. Možno sa moje slová zdali ako obvinenia. Neboli. Každý má právo na vlastnú cestu, ak sa v tom niekto spoznal, tak mu iba gratulujem.

Ja som si tým už prešla. Vyrástla som z toho a teraz to pozorujem na svojom okolí. Som za zmenu sveta. Občas som dokonca premýšľala nad tým, že nikto nie je nevinní. Sme v tom všetci namočení až po uši. Prispievame k tomuto chodu. Vždy robíme málo. Málo so sebou. Vždy sa toho dá urobiť viac. Osloviť viacerých a možno sa dotknúť srdca aspoň jedného z ľudí.


Ak chcete prispieť svojou časťou k tomuto projetku, tak TU natrafíte na informácie o čo ide.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 21. března 2012 v 11:46 | Reagovat

Mimochodom, každého, koho zaujal článok, by sa mal pozrieť na video na youtube a prečítať si tie zaujímavé komentáre :).

2 Secret Secret | 21. března 2012 v 12:43 | Reagovat

Inak toto je téma dnešnej doby, že sa rodičia svojim deťom nevenujú, tak ale, na to sme si už asi všetci zvykli. No ale niekedy to ani nie je chyba tých rodičov, možno nejaké problémy v práci, kvôli ktorým nemajú čas, ale tak, dobrí rodičia by si našli, neviem, toto neviem posúdiť, skutočne.
Ale tieto a podobné témy ťažia aj mňa, bolo by fajn, keby sa to dalo zmeniť. Ale tak deti predsa nikto nepočúva. :-)

3 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 21. března 2012 v 12:59 | Reagovat

[2]: Opäť začnem svedectvom zo svojho života. Ja som bola problémové dieťa, moji rodičia na mňa nikdy nemali čas a väčšinou, keď som niečo chcela, tak som schytala (raz sa pamätám na bitku, ktorú som dostala kvôli spomínanej telenovele, ja som chcela rozprávku). No a moja mama bola zaneprázdnená, mala dobre platenú prácu a všetko okolo toho.

Potom sa narodila moja sestra a moja mama si zvolila inú taktiku, keďže mi stará mama zomrela, mama bola prinútená nechať svoju prácu. No a vtedy sa to odzrkadlilo. Žili sme síce skromnejšie, ale konečne bol čas na také veci, že karty, pexeso, súťaže v puzzle, turistika a podobné veci.

Možno som nemala najmodernejšie oblečenie, ale dostala som lásku a teraz ako sa pozerám na niektorých ľudí a vidím ich priority, všímam si v nich svoju minulosť a je mi ľúto to, že ostatní nemajú možnosť si všimnúť, že sa   naháňajú za vecami, ktoré nie sú potrebné.

Už to nebolo o tom, že moja mama si potrebovala oddýchnuť pre televíziou a dopovať svoju myseľ ideálnym svetom vytvoreným za obrazovkou :). Teda nemali sme za potrebu kupovať mi najnovšie hračky z Toy stories, barbiny a pod... Toto je len jeden pohľad na túto problematiku. Moje známky sa zlepšili a aj moje správanie.

S niektorými je to tak, že to ide dole vodou. Dieťa ako malé sa dobre učí a pod. So mnou to bolo opačne...:).

4 Aelis Aelis | Web | 21. března 2012 v 16:52 | Reagovat

Hned jak jsem dočetla tenhle článek, nemohla jsem si nevzpomenout na jednu kamarádku. Má mobil s internetem a nepoužívá ho snad na nic jiného než na to, aby mohla být 24 hodin denně na facebooku. Sedíme spolu v lavici, takže ji vždy pozoruju jak si vybalí mobil a už to jede. Když jsem jí řekla, že je totálně závislá, řekla mi: "Já nejsem závislá, jsem tam kvůli lidem."
A kdo ne, že?
Kdykoliv s ní o tom začnu mluvit, řekne mi, že má kamarády daleko a že se za nima nemůže jet podívat, ale přitom za internet v mobilu vyhazuje naprosto šílený prachy. Za to by si byla schopná zaplatit (co já vim) autobus a jet těch 30 kiláků za nějakym kamarádem.
Když vidím, co si s těma lidma píše, jsou to naprostý nesmysly, ale přesto mi bude tvrdit jaký to jsou šílený kamarádi.
S takovejma věcma nejspíš nic nenaděláš?

Mimochodem mám malou sestru a... Z pohledu jiného člověka je to šílenej spratek. Tvrdohlavá, vždy všechno ví nejlíp a vždy musí vyhrát. Člověk by řekl, že je to přesně to dítě, co je doma odložený u televize a všichni na něj kašlou, ale opak je pravdou.
Mojí sestře se všichni hrozně věnujou, protože i když mý rodiče makaj od rána do večera, tak je si v naší rodině naštěstí ještě někdo vědom toho, že dítě  nemůžeš jen tak odložit.

5 Aelis Aelis | Web | 22. března 2012 v 14:01 | Reagovat

Polygrafie je zjednodušeně něco jako připravování filmů a tiskovin (nepamatuju si tu definici). Chci jít na vějšku, ale stejně si myslim, že nakonec skončim někde uplně jinde. Pochybuju o tom, že se budu držet polygrafie. :D

6 Zoocy(Shaxe) Zoocy(Shaxe) | Web | 22. března 2012 v 20:10 | Reagovat

Wuuuha..to bolo silne, ale dost silne. Bohuzial pravda taka byva, ale keby sme nemali tie nase hracky 21.storocia tak moderny clovek by sa asi zblaznil. Ja osobne niesom az taky zavislak na takychto veciach... Telku nepozeram, mobil mam len na kredit a hudbu, internet na pisanie pribehov a hej facebook pre mna este stale ostal miestom kde si dohadujem stretnutia s ludmi, ktorych nevidim kazdy den. :D... ale je to teraz uz tazke zit bez tych nasich blbosti... Hmm... no ta tak, ale pride zmena verim tomu.... Sak rok 2012 ne? :D:D:D:D To bolo len na ulahcenie situacie

7 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 22. března 2012 v 20:44 | Reagovat

[6]: No nejak aj ja v to verím :D

8 Vendy Vendy | Web | 23. března 2012 v 23:25 | Reagovat

[6]: Kdybys ty hračky nepoznala, tak bys bez nich dokázala žít úplně v pohodě a nic by ti nechybělo. Teď by to bylo horší, protože svět internetu je hodně lákavý, především množstvím informací a výběru a rychlostí přísunu informací. Taky zábavy, samozřejmě, jsou tam věci, na které bys nikdy normálně nenarazila. Druhá věc je, jestli to k něčemu je, dá ti to něco?
Neříkám, že by se lidi měli zbavit internetu, televize, nebo mobilů... jen by měli víc mluvit mezi sebou a hlavně doma. Bráchova rodina měla zvyk, že když nestíhala přes den, tak u večeře seděli všichni u jednoho stolu a mluvili spolu, třebas při jídle, povídali si, co se komu přihodilo nebo co plánují... to mi připadalo jako moc pěkný zvyk.
A hrát s děckama člobrdo, pexeso, nebo s nima sázet kytičky - to je přece věc, která dospělého nabije energií. Ale to už chce přistoupit na to, že čas strávený s dětmi nebude holt čas strávený u televize.
Mám pocit, že bývalé časy, kdy tátové živili rodinu a maminky se staraly o výchovu dětí a o domácnost, nebyly zas tak k zahození. Rozdělení úloh bylo jasné, a všechno klapalo - jenže dnes by to nešlo, protože z jednoho platu normální rodina nemůže vyžít.
Ale myslím že i při nízkých příjmech se dá změnit organizování volna - tedy rozvalení se před televizí - na chvíli strávenou s dětmi.

9 helena helena | Web | 24. března 2012 v 10:17 | Reagovat

Tak musím říct,že nejsi žáden povrchně myslící člověk.Ta problematika médií nás ovládá neskonale,ale zase záleží na každém z nás,jestli se tomu podřídí nebo né.Samozřejmě tím trpí velký počet dětí,ale právě ty děti se inkarnovaly do této doby.Samozřejmě se děje něco,a lidi si myslí,že bude konec světa nebo?
Hodně jsem o tom přemýšlela a četla a myslela atd........
Nakonec jsem dospěla k názoru,že planeta Země bude přepolována,což se děje za každých 25 920 roků.Říká se tomu platonsky rok.I maoyvé vypočítali na dnešní dobu na 21.12 2012 velkou změnu.Ale podle mayského kalendáře končí právě tento platonsky rok svůj cyklus.Takže žáden konec světa,ale přepolovaní Země,které bude citelné a doprovázené možná katastrofami,ale žáden to neví.
K těm médiím bych chtěla jen napsat,v této době jsme pod vlivem Jupitera a právě Jupiter zrychluje dění na celé planetě Zemi.Vždyt' kdysi,není tomu tak dávno,jsme museli posílat telegramy a vše bylo zpomalené a dnes?
Nezahazujme všechnu techniku do koše,ale naučme se jí používat k dobrému.
Jinak tady budu chodit častěji,měj se.

10 Mniška Mniška | Web | 24. března 2012 v 22:12 | Reagovat

Páni, hodně ses rozepsala. Je tam tolik výstižných pravd, že si nejsem jistá, zda si zapamatuju, že jsem okomentovala všechny.
Je hrozně fajn, že si uvědomuješ tyhle věci a máš pravdu, Je to smutné, všechno to, cos psala. Ano, po kom to dítě asi může být, když se mu matka nevěnuje? Vidíme to všude a pořád. Žijeme v kapitalismu a v konzumní době. Ale to jsme přece chtěli, ne? Chtěli jsme se odtrhnout od východu a přiblížit se západu, tak se přibližujem a kam spějeme?
To už není o tom, co člověk dneska potřebuje, jde o prachy. A když o ně někdo stojí, dokáže lidi přesvědčit o tom, že ti lidé zrovna potřebují to, co nabízí.
Ne, taky nejsem zastánce televize - nesnáším jí, protože mám s rodičema bohužel pokoj (žijeme v paneláku, takže nic extra) a moje mamka si teď zvykla chodit spát každý den v osm večer. Zato taťka sedí u televize. Jenže kam jinam můžu jít, když mamča chce v pokojíčku spát a já ještě ne? No, k taťkovi do obýváku. Ta televize mě tak děsně irituje, ani nevíš jak! Já bych jí fakt vyhodila z okna, kdybych věděla, že by to rodičům nevadilo. Všude reklamy - všude - na autobusech, v trolejbusech, na budovách, mn ěpřipadá, že už z toho zblbnu. Jak kdyby byl svět jen o reklamě. Zrovna jsem teď psala na blog.cz, protože se ptají na nové nápady, že mi vadí ty příšerné reklamy pod "nejnovějšími články" na hlavní stránce. Na blog chodí hodně dětí a nikomu jaksi vůbec nevadí, že se tam odkazuje na samé sexuální nechutnosti a na neustálé diety. Jak jsem čekala, spíš jsem se setkala s kritikou, než s podporou.
K sociálním sítím také nemám vztah. Radši si vyřizuji věci osobně a vídám se s lidmi u dobrého čaje. Profil na FB ani nemám, ten bojkotuji.
To jsem si zase početla, jsi vážně skvělá. Obdivuji tě pro tvé myšlenky, pro tvou vnímavost a jsem strašně moc ráda, že jsi taková, jaká jsi a že ti není svět lhostejný. Takových lidí by si měl svět vážit.

11 Beornottobe Beornottobe | Web | 25. března 2012 v 15:15 | Reagovat

Mě vždycky fascinovaly ty doby, kde místo aut byly kočáry a koně a kde nikdo neřešil, co dávají v televizi, co kdo napsal na facebook nebo jaký počítač je nejlepší si koupit. Tak nějak ve skrytu duše si přeji žít ve světě bez všech těch médií a vymožeností dnešní doby. Muselo to být krásné, celé dny být venku, mít koně a neřešit, co je na internetu. Taky se mi líbilo i jak nebyly paneláky a zkrátka vše bylo hezčí.
Jako jo, mělo to určitě i nevýhody být v dřívější době bez aut, počítače apod., ale když to někdo nepozná, tak mu to nechybí.
Dneska když člověk potká nějakou mládež, tak jedno z jejich nejčastějších témat je facebook. "Dám to na facebook" "A viděla si ten obrázek na facebooku?" a tak dále a tak dále.
Dnešní děti se chovají vážně jak spratci, já bych si jako malá v životě nedovolila nadávat starším. Taky se oslovují hroznými výrazy. A nepochybuju o  tom, že značnou část z toho odkoukali buď v TV nebo na internetu.
Zkrátka a jistě, bylo by určitě lepší, kdyby se jim radši rodiče věnovali a nenechali je sedět doma u internetu či nějakého vypatlávajícího pořadu.

12 Zoocy(Shaxe) Zoocy(Shaxe) | Web | 1. dubna 2012 v 10:30 | Reagovat

[8]: No hej súhlasim.... Keby sme nepoznali veci, ktoré máme dnes nechýbali by nám, ale poznáme ich.. takze... A aj s tým súhlasim, že keby rodičia strávili čas radšej s deťmi ako pri telke bolo by to tiež lepšie. Avšak nesúhlasím s tým, že bolo predtým lepšie keď muž bol živiteľ a matka puťka domáca, pretože to žena zase nemala slobodu. Nemohla robiť, bo musela upratovať, starať sa o deti a tak... Nie ono je fajn, že aj žena je živiteľka rodiny len.... Rodičia by sa mohli viac venovať deťom....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všetky práva vyhradené.