Projekt kritika: Uniknout poutům

24. srpna 2012 v 14:08 | Sherylin Lee a Beatrix |  Projekt kritika
Prinášame vám prvé dielo + vyhodnotenie.







Uniknout poutům

Seděl na kameni, obličej měl položený v dlaních a plakal. Spolu se slzami z něj tekl i proud vzpomínek, kterých se mermomocí snažil zbavit. Protože znát minulost pro něj bylo bolestivé. Připomínalo mu to vše, co měl, mohl mít, a přesto nemá. Ale vzpomínky na něj útočily ze všech stran.

Byl mladý, krásný a toužil být i svobodný. Jenže ať se snažil sebevíc, pravidla a povinnosti ho svazovaly a dusily. Bylo mu skoro sto dvacet pět a datum jeho narozenin se kvapem blížilo. Jakkoli se snažil ho oddálit, bylo blíž. Čas jako by utíkal rychleji než obvykle. Jako dědic jednoho z patnácti elfských království měl ve věku sto pětadvaceti let usednout na trůn, který mu přenechal jeho otec. Bylo to tradicí a elfové tradice ctili velice přísně. Nebyl možnost se z toho vyvléknout. Král se mu snažil pomoci, i když spíše kvůli království než kvůli němu. Měl totiž strach, že jeho synek, který neměl vlohy pro vládnutí, by království pouze zničil. Ale zákon nešlo obejít.

A princ se odmítal vzdát. Život v protokolech a úřadování ho děsil. Škrobené košile a sváteční šaty nesnášel a z tance měl hotovou hrůzu. I když to odmítal přiznat, měl také strach, že by ostatní zklamal. Ale nejvíc ze svého vězení bez mříží nenáviděl jiné pravidlo. Protože ta ostatní by ho nedonutila utéct a stát se ze dne na den z opečovávaného princátka hledaným uprchlíkem. Královský protokol stanovoval, že princ se před svou korunovací musí zasnoubit, a jako čerstvý král se do tří měsíců oženit. Svazek manželský byl mezi elfy velice vzácný, ale u krále byl požadován. Jak jinak, i toto pravidlo mělo spoustu pravidel, kterými se princ při výběru své nastávající družky, musel řídit. Jako pletivo s hustšími oky na již zamřížovaná okna žaláře. První pravidlo hlásalo: "Nevěsta musí býti přinejhorším z druhého okruhu, i když lépe by samozřejmě byla slečna čistokrevná." Za touto zkostnatělou frází se skrýval fakt, že královna musela mít aspoň jednoho rodiče šlechtice. Spousta králů potom měla milenky, ale ti čestnější si to odpustili. Princ nehodlal na tuto podmínku připustit. Nade vše miloval jednu potulnou zpěvačku. Žila ve vedlejším městě a hrávala po hospodách na mandolínu a k tomu zpívala. Měla nádherný hlas, bystrý pohled a záludný úsměv. Princ se do ní zamiloval při jedné ze svých cest do města, které měl zakázané. Nebylo těžké se k ní dostat, seznámili se rychle, ale ona netušila, s kým se schází. Jejich láska byla bláznivá, nespoutaná a plná vášně. Princ byl tak šťastný, že se zbavil pout, která ho vázala, že se na ni upnul a odmítal bez ní existovat. Žádná hranice neexistovala, v jejich lásce bylo všechno povoleno. Netrvalo dlouho, než mu dovolila, aby si ji vzal celou, aby z ní udělal ženu, aby jí znemožnil žít s mužem, který vyžadoval, aby jeho družka byla panna. Dovolila mu všechno a on jí daroval celé své srdce.

Jenže prince trápilo svědomí. Stále nevěděla, kým je, komu se ve své nerozvážnosti odevzdala. A navíc mu do korunovace zbývalo jen několik týdnů a všichni na něj tlačili se zásnubami. Musel se jí zeptat, jestli to kvůli němu udělá. Jestli kvůli němu opustí všechno a stane se družkou uprchlého prince.

Souhlasila. Jak si mohl myslet něco jiného? Útěk se zdařil. Fialová tma je přikryla a skryla. Vypuštěná studna poskytla prostor k útěku. Tak jak je možné, že nedokázal zabránit, aby mu ji vzali?


Hodnotenie Beatrix


Hrdinom poviedky je princ. Podstatou je konflikt medzi jeho povinnosťami (voči ktorým pociťuje nechuť) a jeho túžbou po živote s "nevhodnou" dievčinou. Poviedka by mala pôsobiť na city čitateľa, mal by súcitiť s princovým ťažkým osudom.

Rozsah 500 slov nie je veľa (bol trochu prekročený, no v rámci normy) - pri takom malom rozsahu je dôležité neplytvať slovami a dostať sa k podstate. Napríklad presné znenie kráľovského protokolu je zbytočné, ale to som značila priamo do dokumentu.

Ja osobne vidím problém v tom, že o jeho láske sa dozvedáme až v poslednej tretine poviedky. Dlho sa venuje tomu, ako mu je život princa protivný, no vzápätí priznáva, že len kvôli tomu by neutiekol. To znamená, že láska je kľúčová - kvôli nej sa príbeh v prvom rade udial. Zvyšok (teda princova všeobecná nechuť) je len "na doplnenie", je teda podľa mňa zbytočné venovať mu toľko pozornosti.

Keďže sa o jeho láske dozvedáme tak neskoro (a teda ani neostáva dostatok priestoru na poriadne rozvitie), fakt, že ju princovi napokon vzali, na mňa nepôsobil až tak tragicky. A to je škoda, pretože koniec sám o sebe sa mi páčil, prekvapil ma.

Tak teda, aký je záver?


Poviedka je pekne napísaná, až na niekoľko viet, ktoré boli rozdelené na mieste, kde by som ich ja ponechala spojené (a naopak), som nemala veľa výhrad voči štylistike (no čeština nie je môj jazyk, tak uznávam, že je možné, že som veľkorysejšia, než pri slovenských dielach).

Prekážalo mi, že množstvo priestoru zaberali informácie, ktoré neboli až tak podstatné pre dej. Kvôli tomu vyvrcholenie nebolo také výrazné, ako mohlo byť.

Samotný nápad sa mi však páčil a oceňujem najmä koniec.

(a keď som poviedku čítala, v prvej chvíli som uvažovala, či to nie je náhodou prológ k obsiahlejšiemu dielu. Celkom ma zaujímalo, čo sa s tými dvoma stalo :))

Hodnotenie Sherylin

Prvé, čo ma napadlo, keď som dočítala dielo, žeby sa to hodilo ako prológ k nejakému románu. Keďže sme nezadali, že to majú byť jednorazovky (nerozmýšľali sme nad tým ani to tak neurčili), hovorím: "Je to v poriadku."

Veľké výhrady voči štylistike ani gramatike nemám. Občas sa mi zdalo, žeby čiarka nezaškodila, ale keďže nepoznám pravidlá českého pravopisu, radšej som nič takéhoto druhu neopravovala.

Čo mne osobne chýbalo, bola priama reč. Takto mi to prišlo ako úvaha formou rozprávania. Čo mal hrdina urobiť, čo nemal, prečo to urobil... To však neznamená, že je to zlé - na prológ nie, no dalo sa z toho vyťažiť viac. Každopádne, priama reč, kde sa zoznámil s potulnou speváčkou, by celé rozprávanie osviežila.

Prvá veta: "Byl mladý, krásný a toužil být i svobodný - Otázka: "Ak túžil byť slobodný, prečo napokon utiekol s tým dievčaťom? Prečo vlastne s ňou udržiaval vzťah? Lebo keď som si túto vetu prečítala, myslela som si, že chcel byť "celkovo slobodný - aj od žien, nie len od povinností." Neskôr som sa dozvedela, že náš hlavný hrdina zas nechcel byť až taký slobodný.

Král sa mu snažil pomoci - neviem, či to nie je zbytočné spomínať, pretože nemám predstavu, o čo konkrétne šlo. Viem, 550 slov nie je veľmi veľa na rozpisovanie, ale miesto toho si mohla konkrétne napísať, čo kráľ vlastne robil, aby "pomohol".

Život v protokolech a úřadovaní ho děsil. Škrobené košile a sváteční šaty nesnášel a z tance měl hotovou hrůzu. - osobne si myslím, že dôvod uvedený v druhej vete je malicherný, ako kráľ by mohol odmietnuť tance, škrobené košele aj sviatočné šaty.

Seznámili sa rychle - tu som sa pýtala, čo všetko si si pod zoznámením predstavila. No a presne tu, by sa mi hodila tá krásna priama reč miesto opisov.

A ten záver kričí po pokračovaní. Páči sa mi zakončenie, pretože je to nedokončené a vyvoláva to záujem.

Celkovo to bolo príjemné čítanie a autorke neviem nič ďalšie vytknúť.

Rada na záver:

Napokon ešte dám radu, aby táto kritika mala aj nejaké uplatnenie: Ak máš nejaké obmedzenie (počet slov), je lepšie niektoré veci vôbec nespomenúť, ale keď už ich spomenieš treba ich aj vysvetliť. Nič, čo nenapíšeš v literárnom diele neexistuje, preto zvažuj, či to chceš skutočne povedať a potom vysvetliť (ak to žiada vysvetlenie). Nech každá veta má čo hľadať vo vete (rada na základe mojej dnešnej skúsenosti so svojim literárnym dielom, kde som sa snažila použiť viac slov- zistilo sa, že tie vety nemajú hodnotu, na toto pozor).

Autorke prajem mnoho ďalších plodných diel.

Celkovo opravené dielo (štylistika a ostané veci, ktoré sme nedali do hodnotenia) si môžete pozrieť TU
(autorka, ak má záujem, si dielo môže aj STIAHNUŤ - klik, prekopírovať a opraviť).

Ak sa chcete zúčasniť tohto projektu kliknite na ikonku:



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Liss Liss | Web | 24. srpna 2012 v 14:57 | Reagovat

Oběma moc děkuju. Nejsem zvyklá na tak krátké útvary, z toho asi plynou ty nedostatky, které jste zmínily. Já osobně nemám přímou řeč moc ráda a snažím se jí psát jen akutní množství, protože v rozhovorech si nejsem tak jistá.
Ale pokusím se vzít si vaše rady k srdci.

2 Vicky Vicky | Web | 24. srpna 2012 v 22:09 | Reagovat

Dobrá kritika! :) Začíná mě to lákat! No, mně jednorázovky také moc nejdou, obvykle je to na pokračování. No ale proč netrénovat?? Ještě není konec prázdnin, takže se do toho pravděpodobně pustím ;) A ty rady byly taky dobré, aspoň se můžeme my ostatní poučit a jen se lepšit a lepšit.
Mně se Lissina povídka líbila a souhlasím s tím, že by se dalo vytěžit víc =)

3 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 25. srpna 2012 v 12:04 | Reagovat

[1]: Rozumiem ti, tiež neobľubujem krátke útvary. Predovšetkým nemávam nápady, ktoré by som vedela vyjadriť, či opísať na niekoľkých stranách.
No dúfame, že sa ešte niekedy zapojíš. :)

[2]: Áno, treba trénovať. :) Kedysi som navštevovala istý RPG portál, kde sme mali na "domácu úlohu" písať články na rôzne témy. Rozsah bol väčšinou do tých 500 slov. Aj keď celé to RPG-ovanie bolo kolosálnou stratou času, písanie tých článkov ma dosť naučilo. :)
Pretože, ako som písala Liss, sama od seba píšem len romány. :)

4 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 25. srpna 2012 v 12:05 | Reagovat

[2]: A čo tým chcem povedať? (lebo ja sa k pointe ani nedostanem, veď načo :D) - do toho, zapoj sa! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všetky práva vyhradené.