Projekt kritika: Dovolená s překvapením

14. září 2012 v 23:17 | Beatrix a Sherylin Lee |  Projekt kritika
Viete, čo ma napadlo? Že satiru je strašne ťažké napísať a preto by som chcela dvom zúčastneným autorkám zagratulovať, že sa o to vôbec pokúsili. Dnes, ako dobre viete, budeme hodnotiť dielo od Liss, ale nech obsah hovorí za seba.






Dovolená s překvapením

Dovolená s rodiči je dokonalý opruz. Mohla jsem být na párty a užívat si. A já místo toho sedím v téhle kraksně, které říkají auto, a sleduju les, který se míhá za skly oken.
Po strašné spoustě hodin, co jedeme pořád stejně, se konečně zastavujeme u nějaké parodie na benzinku. Odbíhám si na záchod. Málem to pouštím, protože je obsazeno, a když se konečně dostávám k míse, stěží potlačuji slastné vydechnutí. Vycházím z kabinky a upravuju si make-up, kdyby se tu proti vší pravděpodobnosti objevil nějaký kluk.
Spokojeně si to rázuju k autu a najednou mě někdo chytá a odnáší pryč. Samozřejmě vím, co se v těchto chvílích má dělat, a tak řvu jak podřezané prase. Bohužel se zdá, že můj únosce je buď hluchý, nebo mimořádně natvrdlý, když mu nedochází, že mě někdo přijde zachránit. Nakládá mě do auta a já musím konstatovat, že na mě všichni kašlou. Zasranej svět.
Jsem přivázaná jen obyčejným bezpečnostním pásem a můžu si řvát dle libosti. Nevím, co se mnou ten magor zamýšlí, ale doufám, že nebudu muset třeba tancovat nahá v hromadě gumových medvídků. Brzy mě řvaní přestává bavit.
"Kam jedem?" ptám se. Odpovídá mi nějakou hatmatilkou, které tady nejspíš říkají řeč. Jedeme sotva chvíli, ale celou dobu mu pečlivě nadávám. Nereaguje. Zastavuje u nějakého domku na pobřeží úzkého zálivu. Mám neurčitý mlhavý pocit, že mě máma poučovala, že se sem jedeme podívat na fjordy. Tak tedy fjord.
Vede mě do toho domku.
"Pohni, nemám na tebe celej den," říká mi bezchybnou angličtinou. Tímhle mě vážně dokázal naštvat. Beze slova se posunuju a vrhám jeho směrem opovržlivý pohled.
"Ale ale, ta je rozkošná," z domu vychází nějakej týpek. Je to modrookej blonďák a jeho kůže má nezdravě světlý odstín. Za ním se z domu sbíhá několik větších či menších kluků, shlukují se za ním a bezostyšně na mě civí. Několik z nich hvízdá a pak se dávají do smíchu. Jsem zvyklá na jiné přivítání; na obdivné pohledy, slintání a někdy i aplaus. To když se obleču obzvlášť - jak říká matka - nevhodně.
"Nojo, teď jste se na mě všichni podívali. A teď mi vysvětlete, co se to tady sakra děje!" Všichni se dávají do smíchu. Je mi z nich ještě blběji. A k tomu to slunko! Pokud mi hodinky jdou správně, tak je dvanáct hodin. A slunko nikde. Co je tohle za zemi?! Obšírně dělají, že neumí anglicky, i když vím, že minimálně ti kluci anglicky určitě umí. Viděla jsem, že mi rozumí. Místo toho jen blbě melou tou uchrchlanou řečí. Je mi z toho k zbláznění. Táhnou mě dovnitř a zabouchávají dveře.
Dostávám strach. Myslím ten opravdový strach, který se vám zažere pod kůži a odmítá vás pustit, i když se přemlouváte, že se vám nic neděje. Jenže mně se děje. Jsem zavřená v jakési díře se cvokama, kteří mají nejspíš ve sloučeninách, ze kterých se skládají, nějaký ten elektronek navíc.
Můj strach se ukazuje jako oprávněný, když mě dva z nich berou za ruce a svazují mě. Umírám strachy. Jeden z nich, kterého bych jindy označila za hezkého, mi přejíždí prsty mezi ňadry a po břiše. Snažím se bránit, ale svázali mě pevně.
"Ahoj, dceruško. Pořád ti dovolená připadá málo akční?" slyším mámin hlas.
Oni se na mě domluvili! Drazí rodiče, tohle si užijete!
Toliko ke dni, kdy nevyšlo slunce.
Zítra nastane teror.

Hodnotenie Sherylin

Dielu sa nedá vytknúť, že by mu chýbal posmešný štýl rozprávania. Hneď v úvodnej časti sa zoznamujeme s teenagerkou a musím uznať, že autorka sa do satiry vžila - čo veta to posmech: "A já místo toho sedím v téhle kraksně, které říkají auto,". Okrem výsmechu okolia, cesty a všetkého možného, sa v texte nachádza aj výsmech seba samej: "málem to pouštím, protože je obsazeno,".

No konkrétne mi prekážala scénka s únosom. Nebolo to presvedčivé. Ak by sa ma niekto neznámy snažil dostať do auta a pripútal len pasom a nestrčil do kufra (ako to vidíme vo filmoch), nezapchal ústa, nezviazal a ešte k tomu nežné postrkovanie urobil verejne na pumpe, kde mám aj rodičov, bránila by som sa jedna radosť. Vyskočila by som z auta, kým by sa stihol pohodlne usalašiť na mieste šoféra a bežala by som rovno za ockom, aby mu ukázal svoje štedré päste. Alebo dačo iné. Podľa chuti. Áno, v závere sa dozvedáme, že to narafičili rodičia, ale bolo by to úplne iné, ak by autorka naznačila, že dievča vyšlo von a zrazu bola tma. Rachotinu aj s rodičmi zhltla zem a ju zrazu, grátis, niekto prepadol.

Nepochopila som prirovnanie: "třeba tancovat nahá v hromadě gumových medvídků." Tento pokus o satiru nepovažujem za taký podarený. Skôr by som odporúčala použiť niečo štýlu, čo zosmiešňuje samotný striptíz. Napr. "Tancovať v cigaretovom dyme, kde moja nahosť ani nevynikne." (no áno, nie je potrebné z hlavnej hrdinky urobiť štetku, toto bolo iba odporúčanie, akou cestou sa pobrať ďalej, čo zosmiešňovať). Nie je dobré používať "odveci" prirovnania, ktoré nezosmiešňujú samotných predstaviteľov, či samotnú činnosť. Kedy ste predsa videli gumených medvedíkov pri tancujúcich nahých dievčatkách (ktovie, čo viedlo hrdinku k takejto predstave, bŕŕ)? Ide len o to, aby to zosmiešnenie bolo všeobecne platné, zrozumiteľné aj pre "nezainteresovaných".

V texte som neobjavila veľa gramatických ani štylistických chýb. Autorka to z toho hľadiska zvládla veľmi pekne, ale samozrejme, je to iba odhad, pretože nie som špecialista na český jazyk. Celkovo nápad s lúpežou hodnotím dobre, až na spomínaný nedostatok. Aj nápad rodičov potrestať dcérenku bol originálny, chválim. Osobne mi prekážal ešte záver. "Toliko ke dni, kdy nevyšlo slunce. Zítra nastane teror."

Muselo to byť tak nesymbolisticky ukončené? Na čo tým myslím? Ak dnes nevyšlo slnko, tak je to smutné už samo o sebe, ale zajtra nastane teror mi príde také isté, ako keď nevyšlo slnko. A vlastne ani nechápem, na čo myslela hrdinka s tým terorom. No bez ohľadu na to, čo nechápem, záver bol useknutý a ukončený krutým spôsobom. Jednoducho na štýl: Už je záver. Toľko k tomuto.

Odporučenie

Prepracovať únos a záver. Môže to byť do 600 slov a ako inšpirácia nech autorke poslúži to, že opravené dielo môže byť uverejnené v online novinách. Toto však platí nielen pre Liss, ale pre všetkých autorov, ktorí prejavia záujem.

Koniec koncov, prečo vaše diela neuverejniť po úprave, keď ste si už s nimi dali námahu?

Hodnotenie Beatrix

V prípade tejto poviedky nebola naozaj dodržaná téma, slnko síce nevyšlo, ale nebolo to pre dej vôbec podstatné. Ostatné kritériá však dodržané boli, predpísané slová sa v texte ocitli nenásilne (elektronek ma zvlášť pobavil), všetko bolo okej.

OKREM TOHO...

...Ešte nikdy som nečítala taký zábavný príbeh o únose. Vážne, nikdy. Na konci som sa dokonca nahlas zasmiala, ale bavila som sa celý čas. :)

K suchým, nudným záležitostiam - štylisticky a gramaticky je text v pohode, nevšimla som si žiadne výrazné chyby (opäť, v slovenčine by som možno videla, české pravidlá pravopisu veľmi neovládam), nič ma nerušilo.

Ak by som chcela rýpať, snáď by sa dalo polemizovať o tom, či to nebol od jej mamy príliš surový výstrelok (veď si jej dcéra z toho mohla odniesť traumu!), no túto poviedku beriem ako krásny "úlet", ktorý ma tak skvelo pobavil, že vôbec rýpať nechcem. Aj mi pripadá nevhodné úplne vážne sa zaoberať logikou výstrelku. :)

Po chvíli úvah (cítila by som sa čudne, ak by som nič nevytkla, čo už so mnou) som prišla na dve veci, ktoré sa dajú skritizovať - ak bola priviazaná len bezpečnostným pásom (pričom predpokladám, že ním bola len normálne pripútaná k sedadlu, teda že nebol vytrhnutý a obviazaný okolo nej), prečo sa neodpútala a nezaútočila na "únoscu"?
Mohla mu dať jednu po hlave, omráčiť ho, zatiahnuť ručnú brzdu a vyskočiť z auta. Kým sa namáhal so šoférovaním, ťažko sa by sa mu bránilo.
Odporúčam teda nejaké bezpečnejšie zviazanie obete.

Okrem toho, hoci jej mama únos vymyslela a teda na krik dcéry nereagovala, niekoho na benzínke to mohlo (malo) zalarmovať a bol by zavolal políciu... Síce, ako o tom rozmýšľam, teoreticky do toho mohol byť zapojený ktokoľvek, dopredu mohli upozorniť toho človeka čo obsluhovať na benzínke.

Konečné hodnotenie teda nie je prekvapivé:

Poviedka splnila svoj cieľ - pobavila som sa. Nepatrí síce k dielam s hlbokou myšlienkou, ale v rámci svojich možností je skutočne vydarená. Autorka má očividne dobrý zmysel pre humor, páčil sa mi sarkazmus... všetko bolo dobré.
Táto poviedka podľa mňa dokazuje, že aj v jednoduchosti (v tomto prípade duchovnej) môže byť krása (v tomto prípade zábava).

Ak by ste si chceli nechať ohodnotiť tvorbu, tak kliknite na ikonku a zistite, ako na to:

Dielo nájdete TU.
Stiahnuť si ho môžete TU.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všetky práva vyhradené.